Vjatka

Vjatka

je starobylé plemeno vyšlechtěné v Udmurtské oblasti v povodí řeky Vjatky a Kamy v Rusku. Ve 14. století došlo ke stěhování kolonistů z Estonska, kteří sem imigrovali estonského kleppera. Tito koně se úspěšně kžížili s původními lesními koňmi, což se příznivě projevilo v pozdějším období. V období válek bylo toto plemeno téměř na vyhynutí a i dnes existuje jen kolem 2000 jedinců. Řízený chov byl zahájen v roce 1844 v zemském hřebčinci Vjatka. Chová se také v Kirovské oblasti.

Popis a charakteristika:

Vjatka je starobylý, 132 – 142 cm vysoký kůň s hlubokou hrudí (obvod hrudníku 160 cm i více) a se středně dlouhou hlavou. Profil je prohnutý, skoro štičí. Středně dlouhý svalnatý krk má tukový hřeben, hrdlo je krátké, hřbet široký. Kohoutek je středně široký a vysoký, postoj zadních nohou často šavlovitý. Lopatka je strmá, nohy dobře osvalené. Kopyto je dost velké, rohovina pevná. Ocas i hříva jsou husté, hřebci mají nápadnou kštici. Krátké pevné nohy mají v záprstí obvod 20 cm. Barva je světle hnědá, šedá, plavá nebo bílá, často má úhoří pruh, na pleci kříž a na nohou zebrování.

Povaha:

Vjatka má velmi příjemnou a milou povahu a temperament, která ho činí snadno ovladatelného.

Využití a sport:

Vjatka je všestranný a vytrvalý kůň. Používá se k jízdě a do tahu – např. do klasických ruských trojek, ze kterých známe především orlovské klusáky. Často se vjatka využívá také pro lehkou zemědělskou práci.

 

 

 

 

 

 

 

fotografie zde


 

zdroj: horses-online.cz